|
|
Rozšiřování EU v kontextu finanční a ekonomické krize
Nguyen, Gary ; Malý, Martin (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozšiřování EU v kontextu dopadů finanční a následné ekonomické krize. Celá práce je rozdělena na jednotlivé kapitoly. První kapitola představuje příčiny vzniku a dopadů uvedených krizí. Následná kapitola se zaměřuje na představení historie vzniku EU a důvody jejího rozšiřování. Třetí kapitola práce představuje aktuální kandidátské a potenciální kandidátské země z hlediska jejich produktivity a vývoje vztahů s EU. Poslední kapitola pak identifikuje možná navrhovaná řešení a postoje vůči rozšiřování této jednoty. Dále je analyzován hlavní cíl práce. Závěr práce shrnuje poznatky celé práce.
|
|
|
Proces přijetí Vietnamu do ASEAN
Doležal, Vít ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se bude zabývat tématem přijetí Vietnamu do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), které proběhlo v roce 1995. Téma práce bylo vybráno především proto, že vzhledem k minulosti Vietnamu a důvodům vzniku organizace šlo svým způsobem o zvláštní paradox. Nabízí se tak otázka, co stálo za rozhodnutím tehdejších členů ASEAN Vietnam do společenství přijmout? Mohla to být vzájemná ekonomická výhodnost, či řešení společných bezpečnostních rizik? Nebo mohly za změnou názoru členů stát nějaké společenské či kulturní záležitosti? Na tyto otázky práce hledá odpovědi s pomocí vybraných teorií v mezinárodních vztazích formou chronologicko-deskriptivní analýzy knižních zdrojů, článků v periodikách, legislativních dokumentů organizace, či internetových zdrojů spojených s tématikou. V úvodní části práce popisuje vznik, důvody vzniku a mechanismy fungování ASEAN a organizační strukturu tohoto asijského sdružení. Dále stručně přibližuje tři vybrané teorie mezinárodních vztahů, s jejichž pomocí jsou ve finální výzkumné části zkoumány možné důvody jednotlivých členských států pro i proti přijetí Vietnamu do organizace. Zároveň tím práce prověřuje, zda je pro tento případ vhodné těchto teorií použít. Výsledek práce by mohl poskytnout odpověď na stejné otázky v případě přijetí dalších členů, kterými byly...
|
|
|
Britain in the European Communities under Prime Minister Margaret Thatcher
Šebík, Ondrej ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla evropská politika Margaret Thatcherové ideologicky konzervativní. Historie Britské Konzervativní strany v oblasti evropské politiky je rozporuplná. Strana, která iniciovala brexit, byla totiž stejnou stranou, která integrovala Spojené království do Evropských společenství za konzervativních premiérů Heatha, Thatcherové a Majora. Tento rozpor vyvolává otázku, jak vlastně vypadá konzervativní Evropská politika. V práci je tedy nejprve definován konzervatismus a to, jaké parametry budou použity v následném srovnání. Následně budou rozhodnutí, názory a jednání Margaret Thatcherové v rámci Evropských společenstev porovnané s těmito parametry. I když s drobnými derivacemi, práce dochází k závěru, že evropská politika Margaret Thatcherové naplňuje definici konzervativní.
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Rozšíření NATO na západní Balkán a jeho strategický význam
Tesařová, Šárka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje začleňování Albánie a Chorvatska do aliančních struktur. První část popisuje politiku otevřených dveří NATO spolu s přístupovými kritérii a přijímacím procesem. Stěžejní částí je vlastní analýza, zda a jak plnily kandidátské státy stanovená přístupová kritéria opírající se o kritéria dle Studie NATO o rozšíření, přičemž pozornost je zejména soustředěna na vybrané faktory - vnitrostátní politickou situaci, veřejné mínění, výši výdajů na obranu, profesionalizaci, interoperabilitu, diplomatické vztahy a spolupráci s NATO, zapojení do misí a vztahy se sousedními státy. Dále je zkoumáno, jaké strategické zájmy mělo NATO v regionu západního Balkánu, přičemž je možné se domnívat, že NATO bylo zřejmě motivováno snahou posílit své pozice na Balkáně. Výsledkem práce je zhodnocení připravenosti jednotlivých kandidátských států, kdy ani Albánie, ani Chorvatsko stoprocentně stanovená přístupová kritéria nesplňovaly, a konečné rozhodnutí NATO bylo tedy více založeno na politickém úsudku a strategii na Balkáně.
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Politika EU k potírání korupce ve veřejném sektoru členských a kandidátských států: nástroj k omezení korupce, nebo příčina paradoxního efektu členství?
Svobodová, Dora ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce "Politika EU k potírání korupce ve veřejném sektoru členských a kandidátských států: nástroj k omezení korupce, nebo příčina paradoxního efektu členství?" pojednává o příčinách vzniku, vývoji a o současném stavu antikorupční politiky EU ve členských a v kandidátských státech. Uvádí do problematiky korupce a jejího potírání, se zvláštním důrazem na charakter korupce v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Práce vysvětluje, proč se Evropská unie o tento fenomén zajímá a podává přehled nástrojů, kterými k potírání korupce ve členských a v kandidátských zemích disponuje. Zároveň srovnává účinnost těchto dvou dimenzí antikorupční politiky EU. Na případu států, o které se EU rozšířila v roce 2004, je v ní zkoumáno, zda vstup do EU není spojen s paradoxním poklesem závazků plynoucích z této politiky. Vzhledem k možným negativním důsledkům takového paradoxního efektu členství tato diplomová práce hledá způsoby, jak ho zmírnit a jak se mu v budoucnu vyhnout. Nastiňuje také vývoj korupce a jejího potírání v České republice, od žádosti o členství v EU dodnes.
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Rozhodovací proces v Radě Evropské unie po rozšíření v roce 2004 - společná obchodní politika
Grünvaldová, Tereza ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Rozhodovací proces v Radě Evropské unie po rozšíření v roce 2004 - společná obchodní politika" se zabývá rozhodováním v Radě Evropské unie a zohledňuje zejména vyjednávání na nižší úrovni. Ústředním zaměřením je společná obchodní politika, která je ve výlučné pravomoci Evropského společenství. Cílem této práce je také pohled na vyjednávání o obchodní agendě v Radě Evropské unie a vytváření koaličních skupin mezi jednotlivými členskými státy. Předpokladem pro analýzu je hypotéza, zda je možné na základě koaličních skupin na nižší rozhodovací úrovni v Radě Evropské unie odvozovat pozdější vývoj hlasování o zahraničně obchodních tématech. Analýza je vytvořena na základě zpráv z Výboru 133, klíčového orgánu Rady Evropské unie pro společnou obchodní politiku, v období od ledna 2005 do prosince 2006. Při zkoumání souboru dat je využita metoda shlukové analýzy.
|
|
|
Member State's positions towards Western Balkans Enlargement
Války, Oliver ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme postojem členských států Evropské Unie vůči rozšíření Evropské Unie o státy Západního Balkánu. Zkoumáme, co formuje jejich pozice, jaký vliv má čistý příjem z evropského rozpočtu, čisti plátci jsou méně pravděpodobně podpůrci dalšího rozšířeni Unie. Mira migrace a pocit, že migrace je znepokojující záležitost pro Evropskou unii, nemají žádný relevantní vliv na popularitu rozšířeni. Nenašli jsme žádnou relevantní korelaci mezi pocitem Evropského občanství a podporou členství krajin Balkánu v Unii. Můžeme ale vidět, že nové členské státy (státy co do EU vstoupili v roce 2004 a později) jsou většími podporovateli rozšiřování než staré členské státy. Vybrali jsme čtyři případy pro případové studie. Případová studie Francie ozřejmuje vliv francouzského prezidenta Macrona na proces rozšiřování a následnou reformu tohoto procesu. V případě Německa je pozice politických elit silná podpora dalšího rozšiřování, i když veřejnost není tak entusiastická a má prostřednictvím silného parlamentu značný vliv na tohle rozhodnutí, protože Bundestag musí schválit jakékoliv nové přístupové rozhovory. V případě Řecka můžeme sledovat, jak bylo Řecko schopné využít svoji pozici uvnitř EU a ovlivnit tak svůj spor o oficiální název s Makedonii. V poslední případové studii zkoumáme, jak...
|
host ::
RSS.